Dnes není výjimkou, že firmy slaví desítky let od svého založení a mnozí z jejich zakladatelů jsou ve věku, kdy chtějí své vedení předat svým nástupcům. Má-li toto předání proběhnout hladce, je třeba dodržovat některé principy, zvláště u rodinných nástupců. V tomto článku si vyjmenujeme alespoň některé z nich.
Nemusíte…
Důležitým nadřazeným pravidlem při delegování vedení skupiny na někoho z rodiny, je nemíchat dohromady pracovní a soukromý život. Mnohokrát jsem byl svědkem toho, že se od dětí automaticky očekává, že převezmou podnikání, stejně jako se od nich kdysi automaticky očekávalo, že půjdou na vysokou školu nebo zůstanou žít v domě rodičů. Právě v této oblasti doporučuji zakladatelům firem, aby si vůči svým potomkům zachovali nadhled. Děti vám nedluží řízení vaší firmy, stejně jako vy jim nedlužíte, abyste jim firmu předali nebo jim z ní dávali peníze. V tomto nikdo z vás nikomu nic nedluží a uvědomit si to může být velmi osvobozující. Ani jedna strana nemusí, obě strany mohou.
Chtějí a mají na to?
Druhou důležitou zásadou je, že dobré fungování firmy a jejích zaměstnanců musí mít přednost před osobními ambicemi rodičů nebo dětí. Pokud chce zakladatel opravdu předat vedení společnosti, měl by mít naprosto jasno v tom, že už dál do vedení nechce a nebude zasahovat. Málokdy funguje, když se snaží firmu řídit dva vedoucí.
Přitom si musí logicky položit otázku, zda jeho děti chtějí podnik vést a zda na to vůbec mají. Možná jsou jejich vlohy, štěstí a cíle někde úplně jinde, než v rodinné firmě a viděl jsem, kdy se děti bály to rodičům říct. V takovém případě máte jako zakladatel dvě možné cesty. Můžete firmu prodat a s penězi naložit podle svého uvážení, včetně zajištění dětí (ale těm vlastně nic nedlužíte), nebo můžete firmu svěřit lidem, kteří ji manažersky potáhnou dopředu.
Seznamte se se společností…
Třetí důležitá věc. Pokud je vaše dítě již kvalifikované pro vedení firmy a chce se ujmout jejího kormidla, stanovte přísné pravidlo, že se nesmí skrývat za vaše jméno. Naopak, musí být skromné a fungovat jako všichni ostatní. Pokud tedy máte děti ještě mladší, nechte je ve firmě pracovat na částečný úvazek, pomáhat a učit se z provozu firmy. Buď se zapracují a přirozeně s firmou vyrostou, nebo zjistí, že chtějí jít vlastní cestou. Pokud je vaše dítě již v dospělém věku, nechte ho ve firmě projít alespoň „kolečkem“. To znamená, že stráví nějaký čas prací s ostatními v různých částech firmy, aby prakticky poznalo, co a koho bude řídit. Tím se také zabrání syndromu „pyšné princezny“, která potřebovala skončit v podhradí u hrnčíře, aby si vybudovala respekt k lidem a práci.
Organizace…
Další zásadní rada souvisí s následující myšlenkou: Může se dirigent orchestru divit, že jeho hudebníci nehrají tak, jak si představuje, když jim nedal noty? Nebo pokud je důsledně nevede k tomu, aby hráli přesně podle nich? Jinými slovy, vy jako majitel osobně dohlížíte na předání věcí (ideálně písemnou formou), které vždy fungovaly, stále fungují a v současné době jsou uchovány především v podobě zkušeností ve vaší hlavě nebo v hlavách klíčových lidí ve vašem okolí. To se týká především sepsání základních pravidel, směrnic, struktury firmy a podobně. V opačném případě se s vaším odchodem začnou všechny věci, které nebyly zachyceny, z firmy postupně vytrácet jako pára nad hrncem. A vy se často budete muset vrátit k řízení kdysi dobře fungující firmy a znovu zavést původní zdravý rozum.
Pokora…
Váš nástupce ve firmě si musí uvědomit, že jakmile ji převezme, jeho velkým úkolem je chránit a udržovat nastavený systém a pokračovat v tom, co doposud fungovalo. Pokud vaši nástupci potřebují hned od začátku vše měnit a vylepšovat v jinak slušně fungující skupině, může být jejich ego a samolibost příliš velké na to, aby předání firmy fungovalo. A v rodinných firmách se za tuto chybu obvykle platí mnohonásobně.
Autor Ing. Rastislav Zachar
