Rovnou vám řeknu, že nejsem psycholog, psychologii nerozumím a sama se v sobě se vším dost peru. Takže tady určitě nehledejte žádné odborné stanovisko ani odpověď na případné vaše problémy – a pokud je máte, ty problémy, zajděte za odborníkem. Přesto mám chuť napsat tento článek tak nějak ze svého pohledu. Protože se mi prostě občas mozek nad něčím zasekne a já teď právě zjišťuji, že se často jedná asi o tzv. ruminaci. Pro mě je ruminace jako myšlenková past.
Myšlenkový kolotoč
Ať už chodíte do práce, podnikáte nebo neděláte třeba nic, pravděpodobně jste se někdy setkali s nějakou životní situací, která vám prostě nešla z hlavy. Z nějakého důvodu se jednoduše stále vracíte k nějaké chvíli, k něčemu, co jste udělali nebo neudělali, co jste řekli a jak jste to řekli. Přemítáte nad tou věcí a leží vám v hlavě, stále si ji vybavujete znovu i nuceně. Někdy se k vám vrací nenuceně, někdy vás budí, jindy vám nedá spát.
Třeba si říkáte, že jste měli reagovat jinak, jinak se zachovat, vnucujete si přemýšlení nad tím, jak ta situace působila na jiné, co prožívali, jaký to mělo vliv. A tak dále.
TIP NA ČLÁNEK: Motivace k práci je vážně nutná | Jak nás ovlivní vnitřní a vnější impulsy?
Přežvykování myšlenek
Protože tyto věci trápí zřejmě více lidí, lze k tématu dohledat řadu zajímavých článků. V nich jsou tyto myšlenky označovány jako ruminace. Z anglického výrazu „rumination“ – přežvykování. Vlastně to hodně sedí, myšlenky prostě zůstávají v hlavě, jsou přebírány ze všech stran, vrací se a nejdou polknout ani vyplivnout.
Ruminace – opakované a pasivní myšlenky, které se týkají nějaké příčiny a z ní vzniklého důsledku.
Mohou vyvolávat úzkost, trápení, deprese, neschopnost řešit problémy apod.
Pro mě je ruminace jako myšlenková past
Já osobně je nesnáším. Mívám z nich nepříjemné pocity, fakt na mě působí negativně. Trápí mě i stresují. A je na nich špatné především to, že se jich strašně špatně zbavuji.
Je to pravděpodobně o tom, že do tohoto přežvykování a přemítání se hodně zaplétají emoce. Takže člověk tak nějak více sklouzává do vyvolávání si toho špatného. Může to člověka skoro až paralyzovat. Já jsem rozhodně v takové chvíli méně výkonná, necítím se dobře, a hlavně s tou situací nemůžu pohnout. Prostě je těžké nad něčím přestat přemítat.
Nakonec mi pomáhají v různé kombinaci tyto věci
- Čas,
- možnost promluvit si o věci s někým jiným,
- rozptýlení,
- přijetí stavu nebo snaha o opravu (pokud to, nad čím dumám, něco pokazilo).
(Odborníci vám pravděpodobně nabídnou lepší řešení a je rozhodně dobré je navštívit, pokud máte jakékoli potíže.)
TIP NA ČLÁNEK: Proč člověk věnuje tak málo času přemýšlení?
