Vyvlastnění je velice zvláštní a obvykle negativně vnímaný nástroj, kterým lze za určitých podmínek odejmout vlastnické právo, které jinak garantuje Listina základních práv a svobod. Ta ale sama možnost takového odebrání nebo omezení vlastnického práva v článku 11 odst. 4 umožňuje. Vyvlastnit lze však pouze ve veřejném zájmu, ze zákona a za náhradu.
Zákon o vyvlastnění
Úprava institutu vyvlastnění je obsažena v zákoně č. 184/2006 Sb., zákon o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění). To je pak možné jen v takovém rozsahu, který je nezbytný k dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem. Tím může být například stavební zákon.
Zpětné vypořádání již historicky postavené stavby, která slouží veřejnému zájmu
Vyvlastnění je v takovém případě přípustné pouze tehdy, nepodařilo se s vlastníkem ve lhůtě 90 dní uzavřít smlouvu o získání práv k pozemku nebo stavbě, které jsou potřebné pro uskutečnění účelu vyvlastnění. Lhůta běží následujícím dnem po doručení návrhu smlouvy, současně s návrhem smlouvy musí být doručen:
- znalecký posudek,
- informace o účelu vyvlastnění s povinným upozorněním, že nedojde-li k uzavření smlouvy, je možné ve veřejném zájmu získat tato práva vyvlastněním,
- dále geometrický plán, pokud se jedná o část pozemku,
- smlouva musí založit právo vyvlastňovaného na vrácení převedených práv, pokud nebude zahájeno uskutečňování účelu převodu do 3 let od uzavření smlouvy (i když už stavba postavená je a k uskutečňování účelu vyvlastnění již došlo),
- informaci o možnosti vyvlastňovaného doložit vyvlastňovacímu úřadu vlastní posudek.
Bez smlouvy přímo na odnětí práva
Smlouva se neposílá v případě, že:
- vyvlastňovaný není znám, není znám jeho pobyt nebo nepodařilo-li se mu doručit na známou adresu,
- a pak ve chvíli, kdy je omezen ve smluvní volnosti právními předpisy, rozhodnutím soudu, nebo rozhodnutím jiného orgánu veřejné moci, kterým mu bylo zakázáno převést vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě na někoho jiného – typicky v případech nařízených exekucí.
V takových případech se vlastník pozemku nebo stavby o zájmu získání práv k pozemku nebo stavbě obvykle vůbec nedozví a stane se až účastníkem vyvlastňovacího řízení.
I vyvlastnění, tedy rozhodnutí o změně vlastnických práv, se zapisuje návrhem na vklad do katastru nemovitostí.
