Pokud se člověk nevydá na podnikatelskou cestu, pravděpodobně bude v životě řešit formu výdělku prací pro někoho jiného. V takovém případě si běžně může volit mezi pracovním a služebním poměrem. Oba tyto poměry jsou zaměstnanecké a každý z nich se vyznačuje jinými charakteristickými rysy. Jaké rozdíly nabízí pracovní a služební poměr?
Pracovní poměr
- Pracovní poměr je vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, který může být soukromá firma, organizace nebo jednotlivec,
- je upraven zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb.),
- vztahuje se především na zaměstnance v soukromém sektoru a neziskových organizacích,
- předmětem pracovního poměru je pracovní činnost, kterou se zaměstnanec zavazuje vykonávat ve prospěch zaměstnavatele,
- na obsazení pracovního místa se může (ale nemusí) konat pracovní pohovor, není nutné a zpravidla se ani nevyhlašuje výběrové řízení, obvykle se volné místo inzeruje na speciálních portálech, na webu firmy, sociálních sítích nebo jen osobním kontaktem (třeba přes známé na doporučení).
Služební poměr
- Služební poměr je vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, kde zaměstnavatelem je stát, zaměstnanec se stává státním zaměstnancem,
- je upraven zákonem o státní službě (zákon č. 234/2014 Sb.),
- vztahuje se až na výjimky vyjmenované v zákoně na zaměstnance ve státní správě a dalších státních institucích,
- předmětem služebního poměru je pracovní činnost, kterou se zaměstnanec zavazuje vykonávat ve prospěch státu,
- na obsazení služebního místa se koná výběrové řízení.
Jaká je míra flexibilita v rámci pracovního a služebního poměru?
V pracovním poměru v soukromém sektoru může míra flexibilita záviset na dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, kolektivní smlouvě nebo právních předpisech. Zaměstnanci v pracovním poměru mají obecně větší svobodu při jednání o pracovním čase, pracovním režimu a dalších podmínkách, které jsou sjednány v pracovní smlouvě nebo dohodě o pracovním poměru.
V rámci služebního poměru ve státní správě je rozhodování o pracovním režimu a podmínkách svěřeno služebnímu orgánu. Podmínky zaměstnávání zaměstnanců ve služebním poměru jsou stanoveny ve služebním řádu.
Výhody pracovního a služebního poměru
Pracovní a služební poměr nabízejí různé výhody v závislosti na konkrétních podmínkách a právních předpisech. Zde je přehled některých výhod spojených s oběma typy zaměstnání:
Pracovní poměr:
- Sociální a zdravotní pojištění – zaměstnanci v pracovním poměru mají nárok na sociální a zdravotní pojištění, které jim poskytuje zabezpečení v případě nemoci, úrazu nebo jiných životních situací.
- Platové benefity – zaměstnavatelé často nabízejí různé platové benefity, jako jsou prémie, odměny, stravenky nebo příspěvky na penzijní spoření.
- Dovolená a volno – zaměstnanci mají nárok na placenou dovolenou a další volno podle platných pracovních předpisů nebo dohodnutých pracovních podmínek.
- Pracovní jistota – pracovní poměr může poskytovat větší jistotu zaměstnání, zejména pokud je uzavřen na neurčito.
Služební poměr:
- Státní benefity – zaměstnanci ve služebním poměru mohou mít nárok na různé státní benefity.
- Kariérní rozvoj – služební poměr může poskytovat příležitosti pro kariérní růst a rozvoj, včetně možnosti dalšího vzdělávání a odborného školení.
- Sociální a zdravotní pojištění
- Právní ochrana – služební poměr je upraven zákonem o státní službě, což poskytuje zaměstnancům určitou právní ochranu a jistotu.
Odměny
V pracovním poměru jsou odměny obvykle sjednávány mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a mohou zahrnovat následující:
- Mzda – zaměstnanci v pracovním poměru mají nárok na mzdu za vykonanou práci. Výše mzdy se obvykle stanovuje v pracovní smlouvě nebo kolektivní smlouvě a může se lišit v závislosti na pozici, pracovním výkonu a dalších faktorech.
- Prémie a odměny – zaměstnavatelé mohou poskytovat prémie a odměny zaměstnancům za dosažení určitých cílů, výkonnostních ukazatelů nebo za mimořádné příspěvky k práci.
- Benefity – zaměstnavatelé mohou nabízet různé benefity zaměstnancům, jako jsou stravenky, příspěvky na penzijní nebo zdravotní pojištění, firemní slevy, rekreační příspěvky nebo další zaměstnanecké výhody.
Služební poměr ve státní správě má specifická pravidla pro odměňování, která jsou upravena zákonem o státní službě. Podmínky odměňování ve služebním poměru se mohou lišit v závislosti na konkrétních předpisech a zaměstnavateli. Některé možné formy odměn ve služebním poměru mohou zahrnovat:
- Služební plat – zaměstnanci ve služebním poměru mají nárok na služební plat, který je stanoven podle příslušných právních předpisů a může se lišit v závislosti na pozici, úrovni služebního zařazení a dalších faktorech.
- Odměny za pohotovost – zaměstnanci ve služebním poměru mohou mít nárok na odměny za pohotovost, pokud jsou povinni být k dispozici mimo běžnou pracovní dobu.
- Odměny za mimořádné výkony – zaměstnanci ve služebním poměru mohou obdržet odměny za mimořádné výkony, například za zvlášť úspěšně vykonanou práci nebo za přínos k organizaci.
Jaké jsou nevýhody v pracovním a služebním poměru
Pracovní poměr:
- Omezená flexibilita – zaměstnanci v pracovním poměru mohou být omezeni pevným pracovním časem a pracovními podmínkami stanovenými zaměstnavatelem.
- Nižší míra jistoty – v pracovním poměru může existovat vyšší míra nejistoty, zejména v případě smluv na dobu určitou nebo v případě, kdy je zaměstnavatel nucen snižovat počet zaměstnanců.
- Omezená kontrola nad pracovními podmínkami – zaměstnanci v pracovním poměru mají omezenou kontrolu nad svými pracovními podmínkami, jako je rozvrh práce, dovolená nebo volno.
Služební poměr:
- Omezená svoboda výběru zaměstnavatele – zaměstnanci ve služebním poměru jsou vázáni na konkrétního zaměstnavatele, obvykle stát nebo veřejnou instituci, a mají menší svobodu výběru zaměstnavatele.
- Nižší flexibilita v pracovním čase – zaměstnanci ve služebním poměru mohou být povinni být k dispozici mimo běžnou pracovní dobu a mít omezenou flexibilitu v rozvrhu práce.
- Omezené platové benefity – služební poměr může mít omezené platové benefity ve srovnání s pracovním poměrem v soukromém sektoru.
foto / archiv LNR
