Dědictví ze zákona – dědické třídy přehledně

Dědictví ze zákona – dědické třídy přehledně

Dědictví ze zákona – dědické třídy. Pokud zůstavitel nezanechal závěť, řeší se dědictví podle dědických tříd. Dědictví upravuje občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.). Právo dědit je dědické právo na pozůstalost nebo poměrný podíl z ní. Jak je dědictví řešeno? Jak odmítnout dědictví? A jaké jsou poplatky?

Základní pojmy k dědictví

  • Zůstavitel – je fyzickou osobou, jejíž majetek (ale i závazky a práva) po smrti přecházejí na dědice. Zůstavitel může rozhodnout sepsáním závěti o tom, jak bude s majetkem naloženo.
  • Pozůstalost je celé jmění zůstavitele.
  • Dědic – osoba nebo osoby (fyzická nebo právnická), kterým připadne pozůstalost –náleží jim dědické právo.

Dědictví nelze převést ani s ním jinak naložit, pouze je možné se ho zříci. Jediný, kdo se ho nemůže zříci, je stát.

Dědictví ze zákona je děleno do několika tříd.

Dědictví ze zákona – dědické třídy

Zákonná dědická posloupnost k pozůstalosti nebo k její části (§ 1634 a dále)

  • První třída dědiců – zůstavitelovy děti a jeho manžel/ka, každý z nich stejným dílem, nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti.
  • Druhá třída dědiců – když nedědí potomci, pak dědí manžel/ka, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Dědici druhé třídy dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu pozůstalosti.
  • Třetí třída dědiců – stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti.
  • Čtvrtá třída dědiců – prarodiče zůstavitele.
  • Pátá třída dědiců – prarodiče rodičů zůstavitele. Prarodičům zůstavitelova otce připadá polovina dědictví, prarodičům zůstavitelovy matky druhá polovina. Obě dvojice prarodičů se dělí rovným dílem o polovinu, která na ně připadá. Nedědí-li jednotlivý člen dvojice, připadne uvolněná osmina druhému členu. Nedědí-li dvojice, připadne tato čtvrtina druhé dvojici téže strany. Nedědí-li ani jedna dvojice téže strany, připadá dědictví dvojicím druhé strany ve stejném poměru, v jakém se dělí o polovinu dědictví, která jim připadá přímo.
  • Šestá třída dědiců – děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele, každý stejným dílem.
Dědictví ze zákona – dědické třídy
foto / archiv LNR

Soupis pozůstalosti

Přehled pozůstalosti obsahuje veškerý majetek, ale i případné dluhy, k datu úmrtí.  Majetek musí být ohodnocen. U dražších věcí a nemovitostí se volí forma znaleckého posudku, u ostatního stačí shoda o hodnotě mezi dědici. Při shodě stačí souhlasné prohlášení dědiců.

Při neshodách nebo v souvislosti s dluhy je lepší soupis pozůstalosti – ten je zpracován ve spolupráci se soudním znalcem.

Dědici odpovídají za dluhy i nad míru ceny dědictví. Proto je třeba se případně bránit pomocí výhrady soupisu pozůstalosti – a omezit tak rozsah odpovědnosti za dědicovy dluhy.

Jak odmítnout dědictví

  • Zřeknutí se dědického práva – lze během zůstavitelova života společným sepsáním notářsky ověřené smlouvy. Lze zrušit, ale opět písemně.
  • Odmítnutí dědictví – je možné i po smrti zůstavitele. Adresuje se soudu do 30 dnů od chvíle, kdy se dědic o dědictví dozvěděl. Odmítnutí se vztahuje na celé dědictví a nelze vzít zpět.
  • Odmítnutí dědictví s výhradou povinného dílu – dle § 1645 kdo se zřekl dědictví nebo povinného dílu, kdo je nezpůsobilý dědit nebo kdo byl zůstavitelem vyděděn, právo na povinný díl nemá, ale při výpočtu povinných dílů ostatních dědiců se k němu hledí právě tak, jako by z dědického práva nebyl vyloučen.
  • Vzdání se dědictví – ve prospěch jiného dědice. Probíhá v rámci soudního jednání a druhý dědic musí souhlasit, lze se vzdát celého dědictví nebo jeho části.

TIP NA ČLÁNEK: Dědická daň u nemovitostí – osvobozeno nebo ne?

Poplatky za služby notáře:

  • do 500 000 Kč získává notář 2 % (nejméně pak 2 000 Kč)
  • z přebývající částky do 500 000 Kč 1,2 %
  • z přebývající částky do 1 000 000 Kč 0,9 %
  • z přebývající částky do 3 000 000 Kč 0,5 %
  • z přebývající částky do 20 000 000 Kč 0,1 %

TIP NA ČLÁNEK: Aby pozůstalost neskončila na smetišti – jaké jsou časté úkryty peněz v domácnosti?


Napište nám...