Zákon o ochraně spotřebitele doznal dnešním rokem (konkrétně s účinností od 6.1.2023) řadě změn. Ta se týkají nejen práv spotřebitelů, ale také povinností prodejců, především pak provozovatelů e-shopů. Některé změny vyžadují změnu nebo úpravu obchodních podmínek, některé ne. Ideální je, nechat si provézt revizi odborníky. Jaké jsou největší změny ve spotřebitelském právu?
Obchodní podmínky nutností
Nutnost obchodních podmínek pro e-shopy a jiné weby samozřejmě nenastala až se současnou novelizací zákona o ochraně spotřebitele. Došlo však k několika změnám. Obchodní podmínky je třeba udržovat stále v aktuálním znění. Nově je třeba informovat zákazníky o celé řadě informací, a to ještě před samotným uzavřením smlouvy.
Obchodník musí například jasně zveřejnit svou totožnost, adresu sídla, telefonní kontakt, případně i e-mail, také data o případném poprodejním servisu apod. Nedostatečně zapracovaná a dodržování pravidla mohou být sankcionována (ze strany ČOI).
Jaké jsou největší změny ve spotřebitelském právu?
- Reklamace – lhůta k uplatnění reklamace je stále 24 měsíců. Mění se ale tzv. domněnka, že věc byla vadná již při převzetí, a to z 6 měsíců na 12 měsíců. Dosud tedy platilo, že zákazník mohl reklamovat téměř cokoli do 6 měsíců po koupi s tím, že uvedl, že s vadou již zboží zakoupil. Prodejce musel dokládat případně opak. Nově se tedy lhůta prodlužuje na úkor prodejců.
- Stejná práva z vadného plnění jako v případě klasické koupě má i nový smluvní typ – smlouva o poskytování digitálního obsahu.
- Postup při vyřizování reklamace – při oprávněné reklamaci, si zákazník může vybrat, jestli chce věc opravit nebo zda chce věc novou (v určitých případech je možné požadovat slevu nebo i odstoupení od smlouvy).
- Odpovědnost za vady – prodejce odpovídá za to, že prodávaná věc má slíbené vlastnosti. A to nejen podle informací na obalu, ale třeba i podle toho, co píšete v e-shopu nebo klidně i na sociálních sítích. K výrobku je třeba dodat obal i návod (úlevou může být elektronická podoba).
- Oznámení o slevě – prodejce má nyní povinnost v případě, že bude zlevňovat zboží, uvádět též údaj o nejnižší ceně, za kterou výrobek prodával v době 30 dnů před poskytnutím slevy. Cílem je zabránit tomu, aby byl spotřebitel lákán na slevu, která slevou buď ve skutečnosti není, nebo je nižší než uváděná. Míří to především na praktiky tzv. Black Friday či sezónní výprodeje, kdy často prodejci zboží narychlo zdraží, aby mohli ve „slevovém období“ uvádět slevy až několik desítek procent.
- Odstoupení od smlouvy – zboží zakoupené na internetu je možné do 14 dní vrátit odstoupením od smlouvy. Pokud dojde k vrácení zboží se sníženou hodnotou, které „vzniklo v důsledku nakládání se zbožím jinak, než je nutné k tomu, aby se zákazník seznámil s povahou, vlastnostmi a funkčností zboží“, může zákazníkovi prodejce vrátit méně peněz.
- Záruční list – je možné poslat i elektronicky, ale vždy společně se zbožím.
- Personalizace cen – o případném „navyšování cen“ přes mechanismy webů, které je při zájmu zákazníků uměle upravují, je nutné zákazníky informovat.
Toto jsou nejvýznamnější změny ve spotřebitelském právu, které ale nejsou výčtem všech. Obchodní podmínky je třeba upravit na míry konkrétního prodejce, ideálně odborníkem.
TÉMA: Reklamace zboží a služeb | Kolikrát lze reklamovat?
foto / archiv LNR
