Co je to péče řádného hospodáře? Co všechno musí jednatel plnit, aby takto jednal? Co je to kalkulované riziko u podnikání?
Jednatel společnosti, jako statutární orgán, se ve chvíli přijetí funkce zavazuje dle § 159 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, že tuto funkci bude vykonávat:
- s nezbytnou loajalitou,
- s potřebnými znalostmi,
- a s pečlivostí.
Co lze zahrnout do pojmu nezbytná loajalita?
Tento pojem toho v sobě může obsahovat hodně, ale pro tyto účely se jedná především o rozhodování jednatele, u kterého by měl upřednostňovat zájmy společnosti nad zájmy jinými (svými i třetí strany), a to dokonce i nad zájmy společníka nebo společníků, kteří v podstatě jednatele do funkce ustavili.
Více např.: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2016, sp. zn. 29 Cdo 5036/2015.
Co jsou potřebné znalosti jednatele?
Především jednání, které je informované – jednatel tedy využívá rozumně dostupné zdroje informací, a na jejich podkladech pak po zvážení výhod i nevýhod může provést podnikatelské rozhodnutí. Tato povinnost se posuzuje právě podle skutečnosti, zda jednatel měl dostatečné informace k učiněnému rozhodnutí – takže pokud některé skutečnosti vyjdou najevo až později, pak nelze toto rozhodnutí podle nich posuzovat.
Více: Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2869/2011.
Musí mít jednatel všechny odborné znalosti?
Nemusí, to často není ani dost dobře možné žádat. Ale pokud je tedy nemá, musí u konkrétní věci zajistit posouzení osobou, která tyto znalosti má. Péče řádného hospodáře je i uvědomění si, kdy znalosti jednatel má a kdy už ne.
Jednatel vykonává svou funkci osobně, ale může některé činnosti svěřit osobě jiné. Musí ale prověřit, že jde o osobu kvalifikovanou (třeba pravidelnou a pečlivou kontrolou činností a podobně).
Proto pozor na situace, kdy jeden jednatel nechá všechno rozhodování na jiném jednateli a neprovádí žádnou kontrolu o tom, aby se přesvědčil, jak je společnost řízena a spravována = zde se pak nejedná o péči řádného hospodáře.
Kalkulované riziko
Řízení, vedení, spravování, byznys – to vše je postaveno na úsudcích vedení. Jednatel využívá svých schopností, znalostí, talentu, ale i mezer na trhu, chyb konkurence a podobně pro vznik obchodních příležitostí. Podstupuje tak stále kalkulované riziko a vystavuje se tak možnosti chyb i ztrát. Tvrdá pravidla, která jsou na podnikatele kladena, zmírňuje částečně § 51 odst. 1 zákona o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb.) – odpovědnost jednatele za negativní výsledky se snižuje pokud „mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace.“
Čtěte více: Dluhy společnosti a odpovědnost jednatele
foto / archiv LNR
