Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) v § 2 odst. 1 výslovně uvádí, že závislou práci zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonává osobně. Nejde ji tedy převést na někoho jiného – je vázána na konkrétního zaměstnance. S tím souvisí dalším možnost zániku pracovního poměru, a to je smrtí zaměstnance.
Ukončení (zánik) pracovního poměru smrtí zaměstnance
Smrt zaměstnance je také právní událost, kterou skončí pracovní poměr, aniž by některá ze smluvních stran učinila právní kroky k jeho rozvázání.
Konkrétně § 48 odst. 4 – pracovní poměr zaniká smrtí zaměstnance.
Ukončení smrtí zaměstnance – ke dni úmrtí
Zánik pracovního poměru končí k datu úmrtí, i když se o tom zaměstnavatel tento den nedozví.
Mzdová a jiná finanční práva nezanikají
Co ale nezaniká, jsou peněžitá práva zaměstnance – nevyřízené pohledávky, jako je nevyplacená mzda, náhrada mzdy či nemocenská. Do výše trojnásobku průměrného měsíčního výdělku přecházejí pak mzdová práva přímo na manžela /manželku, děti a rodiče, pokud s ním žili ve společné domácnosti. Až pokud nikdo takový není, spadají do dědictví. Záleží také na tom, kolik peněz ještě vlastně zaměstnanec u zaměstnavatele měl.
Odstupné? Ukončení smrtí zaměstnance
Nárok na odstupné smrtí nevzniká. Jinou věcí je možné odškodnění, když došlo k úmrtí po pracovním úrazu nebo kvůli nemoci z povolání.
- Ukončení pracovního poměru jen zákonem danými způsoby (1. díl)
- Dohoda – včetně VZORU (2. díl)
- Výpověď (3. díl)
- Okamžité zrušení pracovního poměru (4. díl)
- Ukončení pracovního poměru ve zkušební době – včetně VZORU (5. díl)
- Uplynutí sjednané doby – doba určitá (6. díl)
foto / archiv LNR
