Veřejný rejstřík jako pojem se v českém právním řádu zavedl zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem. Definici tohoto pojmu v něm však nehledejte. Celou problematiku veřejných rejstříků totiž nechal na zvláštním veřejnoprávním předpise, tedy zákoně č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a evidenci svěřenských fondů.
Princip nadřazenosti – postavení subjektů práva není rovné
Veřejnoprávní předpis oproti soukromoprávnímu uplatňuje princip nadřazenosti jedné ze stran právního vztahu. Nadřazenou stranou je v tomto případě orgán veřejné moci, který de facto rozhoduje o zápisu do veřejného rejstříku.
Čtěte: Co znamená přímý zápis do obchodního rejstříku?
Veřejný rejstřík – co je cílem?
Především je to shromáždění a evidence určitých subjektů na jednom místě – zápis zákonem stanovených údajů o právnických a fyzických osobách, tedy zapsaných osobách. Jedná se tak o ucelený informační systém veřejné správy, který je veden v elektronické podobě.
Veřejný rejstřík právnických a fyzických osob může být:
- spolkový
- nadační
- rejstřík ústavů
- rejstřík společenství vlastníků jednotek
- obchodní
- rejstřík obecně prospěšných společností
Rejstříkový soud
VS vede rejstříkový soud, o zapsání tak rozhoduje zásadou soudního rozhodování, nikoli správního rozhodování. Pro každou zapsanou osobu vede zvláštní složku a jakýkoli zápis (tedy i změnu nebo výmaz) zveřejní bez zbytečného odkladu a listiny uloží do sbírky listin.
Příslušnost rejstříkového soudu:
K řízení o návrhu na zápis je příslušný krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud osoby, jíž se zápis ve veřejném rejstříku týká. Rejstříkovými soudy jsou tedy soudy krajské (a Městský soud v Praze). V případném druhém stupni (při odvolání) jsou to soudy vrchní (jedná se o Vrchní soud v Olomouci, Vrchní soud v Praze). Třetím stupněm (odvolacím) je Nejvyšší soud.
Údaje se oznamují také:
- správci daně z příjmů,
- orgánu vykonávajícímu státní statistickou službu,
- živnostenskému úřadu či orgánu, který vydal jiné podnikatelské oprávnění.
Čtěte: K čemu slouží svěřenský fond
Veřejný rejstřík a publicita
Ohledně veřejného rejstříku platí tzv. princip:
- formální publicity – tedy informace vedené ve veřejném rejstříku (včetně listin) jsou veřejně přístupné pomocí dálkového přístupu – je tedy možné si informace zjistit a prověřit, a to tak aniž by o tom zapsaná osoba věděla (nebo s tím souhlasila), rejstříkový soud pak může na žádost vydat úředně ověřený opis zápisu nebo listiny apod. (citlivá data typu rodného čísla by měla být znečitelňována),
- materiální publicity – zde platí tzv. dobrá víra v zapsané skutečnosti – stav ve veřejném rejstříku je právně platný – skutečnosti jsou tedy závazné vůči třetím osobám už ode dne jejich zveřejnění, ovšem platí i negativní stránka věci, kdy může dojít k absenci skutečností nebo jsou zapsány skutečnosti, které neodpovídají skutečnosti – případné rozpory pak rozhoduje soud.
foto / archiv LNR
