Základní týdenní pracovní doba činí ze zákona 40 hodin. Existuje ale řada situací, a v poslední době se to stává i trendem, že zaměstnanci takový úvazek nevyhovuje a upřednostňuje zkrácený nebo též tzv. částečný úvazek. Taková pracovní doba je v oblibě především u mladších ročníků, kde se v současné době dá vysledovat větší chuť po zážitcích než urputné budování kariéry.
Kdo využívá kratší pracovní dobu?
Ovšem mladší lidé nejsou zdaleka jediní, kdo kratší úvazek využívají. Další jsou například osoby dle § 241 zákoníku práce, jako jsou zaměstnanci pečující o dítě mladší 15 let, dlouhodobě pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby, těhotné ženy. Tito všichni mají toto právo dáno právě zákonem a zaměstnavatel musí případné žádosti o kratší úvazek vyhovět (pokud nejsou na překážku závažné provozní důvody). V jiných případech je to o domluvě. Takže v podstatě kdokoli, kdo má zájem o částečný úvazek a zaměstnavatel mu toto umožní, může pracovat kratší pracovní dobu, než je 40 hodin týdně.
Jaké jsou typy zkrácených úvazků
Třeba poloviční, čtvrtinový nebo třípětinový. Na jakém se se svým zaměstnavatelem domluvíte, takový budete mít. Takže vždy lze vycházet pouze podle individuální dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Dohodou je počet hodin, které zaměstnanec odpracuje. Běžně je pak dohoda myšlena na týdenní bázi a konečná odměna pak závisí na počtu odpracovaných dnů v měsíci. Například šest hodin denně, pět dní v týdnu.
Zkrácený úvazek – povolit nebo nepovolit?
Ne každý zaměstnavatel je tomu ale nakloněn, rozhodnutí především ovlivňuje typ zastávané práce, možnost jejího rozdělení na ostatní, zastupitelnost nebo také to, jestli je volba zkráceného úvazku vázaná také na určité dny v týdnu nebo po celý týden.
Kdo je typickým využivatelem zkráceného úvazku?
- Kromě zákonem daných osob jsou to zejména ženy na mateřské dovolené,
- studenti,
- důchodci,
- osoby s náročnými osobními nebo volnočasovými aktivitami,
- kdokoli kdo prostě chce pracovat kratší dobu apod.
Plat a odvody
U zkráceného úvazku se plat počítá obdobně jako o běžného hlavního pracovního poměru. Dojde k poměrné úpravě k počtu odpracovaných hodin, dále se odvádí zdravotní a sociální pojištění a samozřejmě daň z příjmů. Pokud je u kratšího úvazku mzda nižší než výše aktuální minimální mzdy, odvádí se zdravotní pojištění ze základu, který by minimální mzdě odpovídal. Rozdíl ovšem doplácí zaměstnanec. Výjimku tvoří studení, důchodci a osoby na rodičovské dovolené, kde je plátcem pojištění stát.
Dovolená u částečného úvazku
Počet dovolené je úměrně krácen tak, jak je krácen pracovní úvazek. Záleží na vlastním rozložení v čase. Tedy například pokud je zkrácený úvazek brán tak, že zaměstnanec chodí každý den do práce, náleží mu klasických 20 dní jako u běžných zaměstnanců (na hlavní pracovní poměr). Změna nastává, pokud má zkrácený pracovní úvazek dán tak, že chodí jen některé dny v týdnu.
Stravenky a částečný úvazek
Stravenky nebo stravenkový paušál může zaměstnanec dostávat i na zkrácený úvazek. Jde o to, že minimální délka pracovní směny nikde není stanovena. Důležité je, aby byla odpracovaná celá. Zaměstnavatel si totiž může příspěvek na stravování zaměstnance jako výdaj, když je přítomnost zaměstnance na pracovišti minimálně 3 hodiny.
Přesčasy a zkrácený úvazek
Na případné přesčasy dosáhnou jen ti, kdo překročí stanovenou týdenní pracovní dobu v délce 40 hodin. Přesčasy nelze nařídit.
Jak na kratší pracovní dobu
O kratší pracovní dobu můžete požádat během již existujícího pracovního poměru nebo se na tom dohodnout předem. Je to pak buď zakotveno v dohodě nebo přímo v pracovní smlouvě. Pokud si vyloženě neujednáte dobu trvání práce na kratší úvazek, je bez časového omezení a zaměstnavatel vás jednostranně nemůže nutit opět si pracovní úvazek prodloužit. To lze vždy jen po oboustranné dohodě.
Úprava úvazku je po dohodě možná i tak, že si pracovní dobu tzv. stlačíte. Třeba jen do čtyř dnů v týdnu. Ovšem pozor na limit – u všech zaměstnanců, kromě mladistvých, je limit denní směny stanoven na 12 hodin. U mladistvých je to pak 8 hodin.
Proč volit práci na kratší úvazek
Pracovat na kratší úvazek může mít několik výhod a důvodů. Proč si lidé volí práci na kratší úvazek? Například:
- Rovnováha mezi prací a osobním životem – pracovat na kratší úvazek může pomoci dosáhnout optimálnější rovnováhy mezi prací a osobním životem. Mít více volného času umožňuje věnovat se rodině, zájmům a odpočinku, nebo klidně podnikatelským aktivitám, cestování apod.
- Flexibilita – práce na kratší úvazek může nabídnout větší pružnost v plánování a organizaci času. Být třeba v létě dřív doma a užít si víc den.
- Snížení stresu – zkrácení úvazku může výrazně snížit stres spojený s pracovním vytížením a vyhořením.
- Zdraví a pohoda – není bez zajímavosti, že méně času stráveného prací může přispět ke zlepšení fyzického a duševního zdraví.
- Rodinné závazky – tento typ práce je vhodný mimo jiné pro rodiče s malými dětmi, kteří potřebují více času věnovat péči o rodinu. Zkrácený úvazek může umožnit lepší sladění pracovních a rodinných povinností. Vyhovuje rodičům, kteří chtějí budovat svou kariéru, i když se zrovna starají o malé děti.
Je důležité si uvědomit, že volba práce na kratší úvazek závisí na individuálních potřebách a preferencích každého jednotlivce. Každý má své vlastní důvody a výhody, proč se rozhodnout pracovat na kratší úvazek.
Nevýhody práce na kratší úvazek
Práce na kratší úvazek může mít samozřejmě několik nevýhod. Zde jsou některé z nich:
- Nižší příjem – očekávejte nižší příjem z výplaty, protože pracujete méně hodin,
- v určitém ohledu jde také o omezené kariérní možnosti – zaměstnavatelé mohou preferovat zaměstnance s plným úvazkem při posuzování povýšení a dalších příležitostí,
- ne úplný přístup k zaměstnaneckým výhodám,
- menší sociální zabezpečení – pracování na kratší úvazek může mít dopad na sociální zabezpečení, jako je nižší důchod nebo nižší příspěvky na sociální pojištění,
- nižší profesní rozvojové příležitosti – typicky pak školení a odborné kurzy, které jsou často dostupné zaměstnancům s plným úvazkem.
foto / archiv LNR
